po út st čt so ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Kompletní kalendárium je ve formátu PDF (1,70 MB) ke stažení ZDE

Pavel NÁVRAT (*13. 03. 1921 – †03. 05. 2010)

herec, loutkoherec – ochotník, tlumočník, historik, loutkář, malíř, básník, textilák, turista a průvodce krnovskými výstavami, od jehož narození uplynulo 100 let.

Jen málokterý z krnovských pamětníků prožil tolik významných historických událostí na vlastní kůži jako Pavel Návrat. V Krnově působil od roku 1949. Roku 1953 spoluzaložil divadelní spolek Krnováček. V ochotnickém divadle ztvárnil přes šedesát hlavních rolí, v loutkovém minimálně tři stovky. Je držitelem celé řady ocenění. O pozoruhodné šíří jeho zájmů svědčily i další koníčky, k nimž kromě malování a psaní poezie patřila i turistika.

Pavel Návrat se narodil v rodině s deseti sourozenci. Pochází z německo-polské oblasti, která byla ve 20. letech minulého století přiřazena k tehdejšímu Československu. Rodiče měli nadále německé občanství, ale jejich syn se už narodil jako československý občan. Otec byl strojní zámečník, matka pracovala ve Frankfurtu nad Mohanem v hadrárně. Navštěvoval pouze české školy a vždy se cítil Čechem.

V roce 1938 se vyučil holičem, maskérem, vlásenkářem. Po záboru Československa dostal automaticky německé občanství, protektorátní orgány třetí říše ho v roce 1941 poslaly ho na východní frontu. Jako radista, spojař a později jako zdravotník skončil až třicet kilometrů před Moskvou, kde ho zasáhly střepiny do plic a do nohy. V roce 1943 skončil v sanatoriu v Drážďanech, kde navíc onemocněl skvrnitým tyfem, částečně ochrnul. Měl štěstí a vyléčil se, byl přeškolen na zdravotníka a do roku 1944 zde pracoval jako výpomoc při koupelích, pracoval u rentgenu, masíroval nemocné.

V roce 1944 se musel znovu vrátit do armády, sloužil jako saniťák v Rize a později v Lipavě. V roce 1944 zažil bombardování Minsku. Když se plavil na lodi v pobřežních vodách nedaleko litevských hranic, byla jeho loď potopena a Pavel Návrat strávil tři hodiny v ledové vodě, než ho polomrtvého vylovili. Kapitulace Německa ho zastihla ve Štětíně. Do vlasti se z Ruska vrátil až v roce 1949. Hned první týden se přistěhoval do Krnova. V textilních Závodech Stanislava Kostky Neumanna v punčochárně začínal jako dělník, později zde byl manipulant, mistr a skladník až do svého důchodu.

Od dětství měl rád divadlo. Poprvé stanul na prknech v sedmi letech 28. října 1928 při příležitosti desátého výročí republiky.

Pavla Návrata jsme všichni znali, patřil a patří ke kulturní historii města Krnova.

Jeho zajímavé životní osudy jsou zmapovány i v rámci projektu Paměť národa.

 

UNESCO, střežící mimo jiné kulturní dědictví celého světa, vyhlásilo v roce 1982 18. duben Mezinárodním dnem památek a sídel. Tento den nabízí příležitost ke zviditelnění tématu kulturního dědictví pro nejširší veřejnost a zdůrazňuje potřebu zvýšeného úsilí k ochraně a uchování kulturního dědictví. Zároveň si tím připomínáme i zranitelnost památek neuváženými činy nebo zanedbáváním.

Nás mrzí, že vám kulturní památky ve správě MIKS Krnov tento den nemůžeme zpřístupnit.

České památky zapsané na seznamu hmotného světového dědictví UNESCO

  • Historické centrum města Český Krumlov (1992)*
  • Historické centrum města Praha - vedle Pražské památkové rezervace zahrnuje i zámek a park v Průhonicích (1992)*
  • Historické centrum města Telč (1992)*
  • Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře (1994)*
  • Historické centrum města Kutná Hora s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedleci (1995)*
  • Lednicko-valtický areál (kulturní krajina) (1996)*
  • Zahrady a zámek v Kroměříži (1998)*
  • Vesnická historická (památková) rezervace v Holašovicích (1998)*
  • Zámek v Litomyšli (1999)*
  • Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)*
  • Vila Tugendhat v Brně (2001)*
  • Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)*
  • Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří - přeshraniční sériová nominace se Saskem (2019)*
  • Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem (2019)*

* rok zápisu na seznam Světového dědictví

České památky zapsané na seznamu nehmotného světového dědictví UNESCO

  • Verbuňk (2005)*
  • Masopustní průvody s maskami na Hlinecku (2010)*
  • Sokolnictví (2010)*
  • Jízda králů (2011)*
  • Loutkářství (2016)*
  • Modrotisk (2018)*
  • Ruční výroba vámočnícvh ozdob z foukaných skleněných perel (2020)*

* rok zápisu na seznam Světového dědictví

 

V Krnově jsou 2 národní kulturní památky:

továrna na sukna Alois Larisch a synové (Karnola) – přádelna a sklad, vzorkovna s halou

kostel Povýšení sv. Kříže a Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně

 

Další kulturní památky naleznete například v Památkovém katalogu, což je veřejnosti přístupný evidenční systém Národního památkového ústavu.

Seznam kulturních památek v Krnově:

  • budova radnice čp.1, Hlavní nám. 1
  • Dům čp. 35,  Hlavní nám. 1a
  • Dům čp. 36, Hlavní nám. 2
  • Spořitelna čp.3, Hlavní nám. 95
  • Dům čp. 39 , Hlavní nám. 39
  • Dům čp. 47, Hlavní nám. 15
  • Dům čp. 105, Hlavní nám. 29
  • Dům čp. 98, Hlavní nám. 35
  • Dům čp. 97, Hlavní nám. 36
  • Dům čp. 9, Hobzíkova 3
  • Dům čp. 10, Hobzíkova 5
  • Dům čp. 11, Hobzíkova 7
  • Dům čp. 14, Zámecké náměstí 1
  • Dům čp. 15, Zámecké náměstí 3
  • Dům čp. 16, Zámecké náměstí 5   
  • Dům čp. 17, Zámecké náměstí 7       
  • Dům čp. 18, Zámecké náměstí 9        
  • Dům čp. 2, Zámecké náměstí 11
  • Zámek Krnov, Zámecké náměstí 1/13
  • Švédská zeď, Krnov, park u kostela
  • Kostel svatého Martina, náměstí Osvobození
  • Synagoga, Soukenická 83/28, Barvířská
  • Most přes Opavu, Opavská, přes řeku Opavu
  • Špitál s kostelem svatého Ducha, náměstí Minoritů 109/2
  • Klášter minoritů s kostelem Narození Panny Marie, Štursova 85/2
  • Vila L. Westreicha čp.20, Šmeralova 3
  • Vila Rudolfa Larische čp.4, Říční okruh 14
  • Textilní továrna A. Larisch a synové/Karnola a. s., jen tkalcovna, přádelna, objekt skladů, dílen a kanceláří
  • Vila Aloise Larische, Říční okruh 6/12a
  • Fara u kostela sv. Martina, náměstí Osvobození 27/7
  • Hasičská zbrojnice čp.61, U Požárníků 33
  • Skříňka na barometr Smetanovy sady, parc. 56
  • Sportovní hala čp.341 (Sokolovna), Petrovická 2
  • Kostel Povýšení svatého Kříže (Smetanův okruh, Hřbitovní)
  • Náhrobní plastika, hřbitov při kostele Povýšení sv. Kříže, parc. 988
  • Vila čp. 152 (Flemmichova vila), Hlubčická 20
  • Městské divadlo čp.911,Mikulášská 21
  • Vila čp. 893 (bývalý klub Karnoly), Revoluční 46
  • Ohradní plot závodu Rieger-Kloss varhany, Revoluční 966/56, Mikulášská 2310/69
  • Vila čp. 964 se zahradou a oplocením, Zacpalova 1
  • Evangelický kostel, Husovo náměstí
  • Dům E. Lindnera čp. 854, Mikulášská 8
  • Hala Silesia čp. 1015, Mikulášská 12
  • Dům E. Rügera čp. 1199, Bruntálská 7
  • Kostel svatého Benedikta, Bruntálská
  • Chářovský park, Chářovská, parc. 2446
  • Dělnický dům čp.1, náměstí Míru 14
  • Dům čp. 165, nám. Míru 12
  • Chlupaczkova vila čp.155 a 156, Textilní 3, 5
  • tkalcovna Franz Gabler-Pega, Textilní, parc. 484
  • Škola ZŠ čp. 254, Opavská 34
  • Střelecký dům čp. 281, Dobrovského 16
  • Výšinné neopevněné sídliště Cvilín – Burgberk, kóta 440,9
  • Lichtenštejnova rozhledna, severní spočinek vrchu Hradisko/Cvilín, parc. 1744
  • Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže (parc. 1840), 15 kaplí (parc. 1841, 1826, 1842), schodiště (parc. 1950)
  • Hrad Cvilín – Šelenburk, kopec 423 m n. m.
  • Venkovský dům rodiny Larischů čp. 1834, Ježník 71
  • Zvonice, Ježník, parc. 5552, u domu Ježník 1833/36
  • Hřbitovní kaple Panny Marie v Chomýži, Albrechtická, hřbitov, parc. 695

 

Flemmichova vila

Dělnický dům

Špitál s kostelem sv. Ducha

Městské divadlo Krnov

 

Významný den ČR – Den vzdělanosti

výročí vydání zakládací listiny Univerzity Karlovy v roce 1348

Akt založení vysokého učení v Praze v sobě spojoval reprezentační i dynastické zájmy a pražská univerzita byla na dlouhá desetiletí první korporací tohoto typu na sever od Alp a na východ od Rýna. Motivy německého a českého krále Karla IV.  zřejmě poháněly zkušenosti z pobytů ve Francii a severní Itálii, druhou motivací Karlova konání byla velmi pravděpodobně tendence posílit postavení Českého království v rámci Svaté říše římské.

Socha císaře Karla IV. ze staroměstského průčelí Staroměstské mostecké věže. Panovník je zobrazen s charakteristickým úklonem, jenž byl patrně důsledkem úrazu z roku 1350.

Klíčovým momentem pro vznik univerzity byl velmi dobrý vztah Karla IV. k tehdejšímu papeži Klimentovi VI., který byl vzniku vysokého učení v Praze nakloněn, nadšené ohlasy se ale ozývaly i z domácího prostředí. Prvopočátečním zakládacím aktem pražské univerzity lze považovat listinu Klimenta VI. z 26. ledna 1347, jíž pražskému vysokému učení poskytl práva obvyklá na existujících univerzitách. Zároveň papežská listina udělila vznikající pražské univerzitě statut plnohodnotné čtyřfakultní univerzity složené z artistické, právnické, lékařské a teologické fakulty. Skutečným zakládacím počinem, bez něhož by univerzita nebyla uvedena v život, byla Karlova listina ze 7. dubna 1348. Zakladatelské úsilí dovršilo vydání tzv. eisenašského diplomu 14. ledna 1349, který Karel IV. vystavil z titulu německého panovníka.

Vzácné stříbrné pečetidlo (typář) pražské univerzitní obce z druhé poloviny 14. století, které v roce 1940 zachránili čeští vlastenci před nacisty.

Přestože výuka byla zahájena již v roce 1437 v augustiniánském klášteře sv. Tomáše na Malé Straně, byl rozvoj univerzity pozvolný. Teprve založení Karlovy koleje roku 1366 zintenzivnilo její činnost. Pro univerzitu byla také klíčová podpora tehdejšího arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Mimo jiné se zasadil o vypsání sbírky roku 1352, která umožnila zakoupení prvních majetků univerzity, jejichž výnosy zajišťovaly každodenní chod instituce.

Detail postavy pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic na deskovém obraze Kladské madony. Právě pražský arcibiskup patřil k důležitým podporovatelům univerzity v jejích počátcích.

Karel IV. se sice v některých případech zasloužil o příchod některých vyučujících, jejich materiální zajištění ovšem rovněž pocházelo z církevních prebend, Karel sám se evidentně dalšímu chodu a rozvoji univerzity tolik nevěnoval. Byl to naopak jeho syn a následovník, který svými kroky rozvinul podporu univerzity, když na konci 70. let 14. století založil Václavovu kolej a dále zlepšoval její hmotné postavení. To se záhy odrazilo ve velkém nárůstu její návštěvnosti. Ta kulminovala v 70. a 80. letech 14. století, a ačkoliv poté nastal určitý pokles, až do odchodu německých mistrů a studentů roku 1409 byla Pražská univerzita jednoznačně nejnavštěvovanější středoevropskou univerzitou.

Vyobrazení z plánu z roku 1740 zachycující gotickou podobu tří univerzitních kolejí.